|
|
Terapeutické využití alternativních vazebných proteinů cílící nádorové biomarkery v klinickém testování onkologických pacientů
Tauš, Petr ; Drbal, Karel (vedoucí práce) ; Lepšík, Martin (oponent)
Téměř až do konce minulého století byly protilátky (imunoglobuliny) považovány za jediné vazebné proteiny schopné specifické vazby. Objev hybridomové technologie v roce 1975 umožnil vytváření monoklonálních protilátek, které po dvaceti letech vstoupily do klinické praxe. V této době byly objeveny první neimunoglobulinové proteinové struktury vhodné pro vytvoření specifického vazebného místa. Do dnešní doby bylo popsáno mnoho odlišných struktur, ale pouze několik z nich je dále vyvíjeno jako diagnostika, terapeutika nebo jako nástroje ve výzkumu. Tyto struktury nejsou zatíženy nedostatky imunoglobulinů, jako je velikost, drahá výroba a obtížný racionální návrh, a proto mají potenciál nahradit a překonat současné využití protilátek. V této bakalářské práci jsou shrnuty veškeré struktury, které jsou ve vývoji a jsou popsány zástupci v klinickém testování v oblasti nádorových terapeutik v porovnání s některými schválenými imunoglobulinovými bioléčivy.
|
|
|
Terapeutické využití alternativních vazebných proteinů cílící nádorové biomarkery v klinickém testování onkologických pacientů
Tauš, Petr ; Drbal, Karel (vedoucí práce) ; Lepšík, Martin (oponent)
Téměř až do konce minulého století byly protilátky (imunoglobuliny) považovány za jediné vazebné proteiny schopné specifické vazby. Objev hybridomové technologie v roce 1975 umožnil vytváření monoklonálních protilátek, které po dvaceti letech vstoupily do klinické praxe. V této době byly objeveny první neimunoglobulinové proteinové struktury vhodné pro vytvoření specifického vazebného místa. Do dnešní doby bylo popsáno mnoho odlišných struktur, ale pouze několik z nich je dále vyvíjeno jako diagnostika, terapeutika nebo jako nástroje ve výzkumu. Tyto struktury nejsou zatíženy nedostatky imunoglobulinů, jako je velikost, drahá výroba a obtížný racionální návrh, a proto mají potenciál nahradit a překonat současné využití protilátek. V této bakalářské práci jsou shrnuty veškeré struktury, které jsou ve vývoji a jsou popsány zástupci v klinickém testování v oblasti nádorových terapeutik v porovnání s některými schválenými imunoglobulinovými bioléčivy.
|
|
|
Místo výzkumu a Evidence Based Practice v ošetřovatelství
HRSTKOVÁ, Pavla
Ošetřovatelství je oborem, který se neustále vyvíjí. Nezastupitelnou roli v tomto oboru má výzkum. V posledních letech se navíc stále častěji setkáváme s pojmem Evidence Based Practice. Mnoho všeobecných sester však neví, že tento pojem se týká také oboru ošetřovatelství, kde jej nazýváme Evidence Based Nursing. Pro tuto práci byl zvolen kvantitativní výzkum. Výzkum byl prováděn v Jihočeském a Středočeském kraji u všeobecných sester s bakalářským vzděláním. Účelem dotazníkového šetření bylo potvrzení nebo vyvrácení hypotéz, které byly pro tuto diplomovou práci stanoveny. Prvním cílem práce bylo zjistit, zda jsou všeobecné sestry s bakalářským vzděláním ochotny účastnit se výzkumů v ošetřovatelství. Druhým cílem bylo zjistit, zda se všeobecné sestry s bakalářským vzděláním setkaly s pojmem Evidence Based Practice. Třetí cíl byl zaměřen na zjištění, zda všeobecné sestry s bakalářským vzděláním znají názvy databází, kterých je možno využít při plánování ošetřovatelské péče založené na důkazech. Zda jsou všeobecné sestry s bakalářským vzděláním ochotny podílet se na aplikaci výsledků výzkumů do ošetřovatelské praxe, bylo čtvrtým cílem. Pátým cílem bylo zjistit, zda se všeobecné sestry s bakalářským vzděláním setkaly s aplikací výsledků výzkumů do ošetřovatelské praxe. Cíle této diplomové práce byly splněny. Pro výše uvedené cíle bylo stanoveno pět hypotéz. H1: Všeobecné sestry s bakalářským vzděláním jsou ochotny účastnit se výzkumů v ošetřovatelství. H2: Všeobecné sestry s bakalářským vzděláním umí definovat pojem Evidence Based Practice. H3: Všeobecné sestry s bakalářským vzděláním znají názvy databází, které mohou využívat k plánování ošetřovatelské péče založené na důkazech. H4: Všeobecné sestry s bakalářským vzděláním jsou ochotné podílet se na zapojení a aplikaci výsledků výzkumů do ošetřovatelské praxe. H5: Všeobecné sestry s bakalářským vzděláním se setkávají s aplikací výsledků výzkumů do ošetřovatelské praxe. Potvrzeny byly první, druhá a čtvrtá hypotéza. Třetí a pátá hypotéza potvrzeny nebyly. Přestože se problematika spojená s Evidence Based Practice v literatuře objevuje stále častěji, a od vysokoškolsky vzdělaných sester se očekává, že budou praxi založenou na důkazech aplikovat i v ošetřovatelské praxi, jsou stále všeobecné sestry, které nemají o této problematice mnoho informací. Ačkoli je mnoho vysokoškolsky vzdělaných všeobecných sester, které by se rády podílely na výzkumu a na aplikaci výsledků výzkumů do ošetřovatelské praxe. Na základě výsledků výzkumu byl připraven návrh kurzu celoživotního vzdělávání se zaměřením na aplikaci Evidence Based Practice do ošetřovatelské praxe. Dále mohou být výsledky využity na nemocničních seminářích a při výuce studentů ošetřovatelství.
|
host ::
RSS.